Santiago
Tady v tomto příspěvku nemá příliš smysl komentovat sled událostí, ale dovoluji si spíše vypíchnout některé postřehy.
• Ten 1. je o tom, že příležitost prohlédnou si Santiago jsme získali tím, že jsme přemýšleli a vymysleli jak to udělat, abychom nemuseli jet těch 2000 km z Aricy zpět do Santiaga autobusem. Povedlo se – každou chvíli létá vnitrostátní doprava s letadly typu Boeing 737. Letenka nás tenkrát stála se vším všudy 100 USD, zatímco jízdenka na autobus tamtéž 50 USD!!! Nebylo co řešit. Tím jsme získali více než 24 hodin náskok oproti ostatním. Dodnes mě překvapuje, že tím letadlem jsme letěli ze 17 lidí jen já a choť. Ostatní o tom sice vážně uvažovali, ale nakonec nechtěli „trhat partu“.
• Ten 2. postřeh je o tom, že v 6ti miliónové metropoli mají gigantický problém s dopravou. Pokud je mi známo, tak tam nemají Metro, ale autobusy tam mají vyhrazeny vlastní jízdní pruh a jezdí jak šílenci – opravdu hlava nehlava. A s automobily je to prý tak, že v lichý datum tam moho jezdit auta mající na SPZce jak poslední číslici lichou a v sudé dny je to obráceně.
• 3. postřeh – třída Alameda je pro Santiago to co je pro Prahu Václavské náměstí. Rozměry této třídy mi umožnily udělat si obrázek o celkových rozměrech města. Třída měří 30 km, v každém směru má 8 pruhů a střední ostrůvek měří na šířku 50 m.
• 4. postřeh, který se netýká Santiaga, ale celé Jižní Ameriky, ale ze Santiaga pochází, je o tom, že cestovat po Jižní Americe a nebýt schopen se domluvit Španělsky je hloupé. Uvědomil jsem si to v okamžiku, kdy jsem si v auto půjčovně půčoval vozidlo. Protistrana neuměla anglicky ani ťuk a já španělsky byl na to stejně. Nakonec se to povedlo, ale bylo to fakt těžký…
• 5. a poslední postřeh, který mě napadá, spočívá v tom, že jsme si před odjezdem pod horu sháněli zásoby. Pro potraviny jsme se nakonec skoro všichni sešli v jednou supermarketu poblíž našeho hotelu. Potraviny a ceny obdobné jak v Čechách, takže jsme si uspokojivě vybrali, ale potřebovali jsme sehnat technický benzín do našich benzínových vařičů. Technický proto, že normální benzín do aut ve vařičích čoudí a smrdí a to pro vaření není úplně ono. A benzín proto, že kartuše s plynem pro plynové vařiče se nesmí převážet letadlem a panovaly vážné obavy, že bychom je nemuseli do našich vařičů sehnat. Takže jsme sháněli technický benzín. Byla to opravdu honička, ale nakonec jsme ho sehnali v jedné lékárně… Tím jako myslím, jestli mi teda rozumíte, že technický benzín nebyl v dostatečném množství k sehnání v každé lékárně, ale jen v té jedné…