Koncem února jsme vyrazili z Prahy odpoledne a okolo 9 té hodiny večer jsme byli na parkovišti u Arthurhausu nad obcí Mühlbach am Hochkönig. Tady jsme se rychle převlékli a obuli do lyží, protože nás čekala ještě cca půlhodina šlapání k chatě "Mitterfeld Alm" 1680 m. Zvládli jsme ještě pivo před spaním.
Okolo 23 hodiny už jsme se richtovali na bidla. Hospoda byla plná, ale všichni odešli dolů a tak jsme na chatě zůstali jen my a personál.
Naše výstupová trasa z GPSky.
V sobotu již po 7,30 jsme po snídani a na lyžích a od chaty traversujeme k výstupové trase.
Pohled za sebe na prošlou trasu.
Pohled do žlabu u kopce "Schneeklamm", pracovně jsme používali název šnétlame, kde si už někdo užíval čerstvého prašanu.
Tak už jsme na výstupové trase a stoupáme směr Torsäule - skalnatý zub uprostřed.
Je sice mlha, ale stopa je jasná, předpověď počasí a sníh je výborný. Panuje dobrá nálada.
Po hodině a půl šlapání jsme již nad mlhou, nad námi modrá obloha, Torsäule na dosah ruky (obchází se nalevo) a šlapeme dál.
Pohled na stopy lyží v prašanu vedle výstupové trasy, už se dost těšíme až pojedeme dolů.
Během krátké přestávky na doplnění tekutin se kocháme výhledy na vrcholky hor nad mlhou.
Nejsem si jist na co se to koukáme, ale podle mapy by to mohly být Tennengebirge - nad Werfenwengem.
Pohled na pokračování výstupové trasy - míříme do sedla vpravo.
Zdeněk mě fotí pod stěnou Torsäule.
Ještě jednou pohled na trasu k sedlu - od chaty máme nastoupáno cca 600 m a do sedla nás takových 300 metrů výškových čeká.
Závěr poměrně prudkého stoupání do sedla, dost funím a chlapík vedle mě, který mě bez problémů předchází mě trochu rozladil...
Pohled na Torsäule se sedla.
Ze sedla šlapeme stále nahoru, ale už mírněji.
Chvílemi trochu tápeme kudy - výstupová stopa je zafoukaná a směr nejasný. Za mlhy bez GPSky, mapy a kompasu asi nic moc.
Naštěstí je skvělá viditelnost a po chvíli se nám otevírá výhled na Matrashaus - vrchol.
Výhledy na okolní vrcholky a Torsäule.
Na vrchol musíme teď kus dolů...
Ale už jsme před polsedním vrcholovým stoupáním, je docela prudké. Na obrázku před námi - kde se vzala tu se vzala skupinka pěšáků, kteří se drápou nahoru. Bez lyží jsem tu nikoho nečekal.
Těsně pod vrcholem - pohled na výstupovou trasu na houpavé náhorní plošině Hochkönigu.
A jsme tu - na vrcholu Hochkönigu.
Povinné vrcholové foto - až můj 3. pokus o tento vrchol byl úspěšný...
Foceno z vrcholu - náhorní plošina Hochkönigu - uprostřed ční špička Torsäule.
A to už sjíždíme dolů - nádherný prašan - velký zážitek.
A už jsme zpět u chaty.
Vyráželi jsme okolo 7,30 a v 15,30 jsme zpět. Nastoupali jsme okolo 1500 výškových metrů. Bylo to docela dálka..
Navečeru blbneme s pípákem - zahrabáváme ho a pak ho hledáme - opakování je matka moudrosti.
Další den ráno vyrážíme lyžovat. Sněhové podmínky jsou ideální - cca 50 cm čerstvého prašanu. Naším cílem jsou terény okolo Schneeklammu.
Jeden z vyhlídnutých svahů před námi...
Je to hezký svah, ale 30 stupnů to asi nemá.
Míjíme desku s deskami těch co tu smetla lavina, nám snad ale nic nehrozí - a i kdyby trošku něco, tak je to prašan a máme pípáky...
Jede Petr - první stopu - samozřejmě. Tady to ani jinak nejde!!!
A teď Zdeněk a je v tom až po koko... - po pás.
Bertík potřebuje dopilovat techniku.
Do prašanu se padá dobře.
Teď já, ale zrovna jsem vypadl z rytmu...
Byla to prostě nádhera.
Ještě skok a balíme a jdeme do chaty tam posbíráme naše věci a jedeme domů.
Koncem února jsme vyrazili s Petrem, Zdeňkem a Bertíkem už v pátek odpoledne. Předem jsme si zamluvili dva noclehy na chatě Mitterfeld Alm a okolo 9 té hodiny večer jsme byli na parkovišti u Arthurhausu nad obcí Mühlbach am Hochkönig. Tady jsme se rychle převlékli a obuli do lyží, protože nás čekala ještě cca půlhodina šlápání k chatě „Mitterfeld Alm“ 1680 m. Měli jsme trochu obavy, jestli chata nebude už zamčená a jestli se dobušíme na chataře, ale bylo to úplně v klidu. Když jsme před 10 tou večer dorazili na chatu, tak zde bylo plno chlastajících lidí. Zřejmě to bylo dané snadnou dostupností z civilizace. Tak jsme si také dali pivo. Okolo 23tí hodiny se chata vyprázdnila a my jsme tam zůstali s chatařem sami.
Další den jsme ráno okolo 7,30 vyrazili na Hochkönig. Byl to v podstatě můj třetí pokus. Výstup proběhl bez problémů. To co mě zaujalo, že když jsme vystoupali do sedla nad Torsäule, ve výšce okolo 2300 m, tak jsem si říkal, že už to nemůže být daleko, ale nad sedlem se rozprostírá poměrně rozsáhlé náhorní plato a cesta je ještě jednak docela dlouhá a houpavá a také trochu orientačně náročná. Takže když na této plošině padne mlha, tak bez mapy a kompasu či GPSky je určitě lepší se vrátit. Trasu do GPSky ve formatu Garmin si můžete stáhnout zde.
Cesta, resp. sjezd dolů zejména od sedla dolů byl nádherný – skvělý prašan. Báječně jsme si to užili.
Druhý den jsme chtěli ideální sněhové podmínky zužitkovat a tak jsme se vypravili na svahy pod Schneeklamm – pracovně jsme tomu Schneetlame, protože jsme si pádů do sněhu užili dost. Nicméně zodpovědně prohlašuji, že to bylo dosud asi nejlepší lyžování v prašanu první stopou, které jsem dosud zažil.
Odpoledne jsme se vrátili zpátky do chaty sbali jsme si věci, sjeli od chaty k autu a vyrazili zpátky do Prahy.
