Potápěli jsme se za pomoci potápěčské báze, která byla součástí turistického areálu Playa Girón a provozovali ji Kanaďané. Vúbec zde bylo hodně Kanaďanů. Pátral jsem po důvodech a vysvětlení je jednoduché. Kanaďané to mají na Kubu stejně daleko jako my na Kanáry a na rozdíl od Američanů se smějí jezdit.
Na bázi vše fungovalo tak jak má,
Potápění na Kubě bylo příjemné hned v několika směrech.
Za prvé tím, že na rozdíl od Egypta Vás zde příliš nikdo nebuzeruje, co a jak pod vodou smíte a nesmíte dělat. Bylo to trochu proto, že místní divemasterové byli hodně v klidu, ale jistě hlavně proto, že podvodní ochranářství na Kubu jaksi ještě nedorazilo, protože zde zjevně mají jiné starosti.
Někteří potápěči měli harpunu a zkoušeli lovit, někteří si sbíraly kousky korálů. Něco takového si v Rudém moři neumím představit, takže historkám, že zde rybáři běžně loví ryby dynamitem klidně věřím.
Nicméně pokud se týká podmořského života tak ten z egyptského průměru to nijak nevybočoval.
Za druhé co pro nás bylo příjemné, či spíše by bylo správné říci zajímavé, bylo to, že místní potápěčské lokality jsou v jakési krasové oblasti s vyhlášenými podmořskými jeskyněmi. Takže naše ponory vyvrchlily ponorem v jeskyni, kde se v hloubce cca 30m mísí sladká voda se slanou a vzniká zajímavý difúzní vizuální efekt. No a pak také ponor do 45 m v jeskyni byl pro nás docela adrenalinový zážitek. Ne že by se něco stalo, ale ta představa co by se asi tak dělo, kdyby se něco porouchalo byla napínavá. Ale opět – divemaster byl úplně v pohodě a vůbec neměl potřebu nás poučovat.