Vyráželi jsme z Prahy brzy ráno a hezky to jelo, tak jsme na parkovišti v Hinterbrandu nad Berchtesgadenem v 10,00 ráno.
Tak šup šup Petře oblíkat.
Nejprve lesema pak okol sjezdovky a takové máme výhledy - Watzmann.
Zdeněk s Petrem chtějí na chatu "Carl von Stahlhaus" dojít přes Hoher Göll.
My jsme lehce po poledni (od parkoviště za cca 2-2,5 hod) v klidu dorazili podél sjezdovky na chatu "Carl von Stahlhaus".
Zatímco my si užíváme slunce a pohodu,
Zdeněk a Petr si užívají také, ale trochu jinak...
Watzmann jak na dlani.
Kousek pod Stahlhausem je statek "Sneibsteinhaus".
Kluci se zatím blíží k pomalu vrcholu "Hoher Göllu".
"Hoher Göll" 2522 m.
Petr u vrcholového kříže.
Výhledy z vrcholu Hoher Göllu.
My jsme se flákali a byli se projít jen nad kopec nad chatu a trochu si pojezdit.
A takhle chlapci sjíždí z Hoher Göllu.
My jsme si pojezdili v prašanu a vracíme se zpět k chatě.
Petr umí přeskakované oblouky. Pánové už dávno zjistili, že se z Hoher Göllu žádnou zkratkou na Stahlhaus nedostanou a vrací se zpátky na parkoviště...
Jedno místo na cestě na nebo z Hoher Göllu je mírně exponované.
Je 17 hodin a pánové vyráží po túře na Hoher Göll z parkoviště na Stahlhaus. My jsme odtud vyráželi v 10 ráno!!!
Petr se Zdeňkem dorazili na Stahlhaus až ve 20 hodin, už jsme si o ně dělali starost. A na to se napijeme...
Stahlhaus je na hranici, je vidět cedulka s říšskou orlicí a v pozadí Watzmann.
Další den je naším cílem "Schneibstein"
Stahlhaus mizí v dáli. Na kopci nad chatou jsme se byli včera odpoledne projít a sklouznout.
A Schneibstein se pomalu přibližuje. Na snímku je vidět celá výstupová trasa.
Stoupáme.
Pohled z výstupové trasy na skiareál.
Vrchol Schneibsteinu (2276 m)
Schneibstein (2276 mnm) 01/2006
Pohled na Watzmann i s okolím.
Pro Zdeňka to byl po včerejšku čajíček...
Marek balí pásy, už nebudeme šlapat, pojedeme.
Rozjíždíme se po cestě označené na mapě "416" s Watzmannem po pravé ruce.
První sjezd. Sníh nebyl dobrý - tvrdý, ufoukaný a ledovatý.
Schneibstein zůstal daleko za námi.
Watzmann a pod ním vykukuje kousek Königsee.
Obcházíme kopec Fagstein.
A dlouhým sjezdem sjíždíme dolů k "Königsbach Almu".
Pohled na trasu sjezdu.
Fotogenický Watzmann a dole Königsee".
Už jsme dole a relaxujeme u Mittelstation lanovky ve skiareálu a za chvíli jsme na parkovišti u auta.
Cestou autem dolů si fotíme Hitlerovo "Orlí hnízdo" na vrcholku hory Kehlstein.
V Berchtesgadenu se fotíme u Königsee.
Někteří tu provozují skialpinismus na ledě nebo to jsou běžkaři?
V sobotu v polovině ledna ve 4 hodiny ráno jsme vyrazili z Prahy. Druhá parta – Petr se Zdeňkem vyrazili z Prahy už pátek večer a spali na parkovišti, na místě odkud jsme vyráželi nad Berchtesgadenem. Těžko říci, která varianta je lepší z hlediska únavy či pohodlí. V zásadě obě varianty jsou dost špatné, ale lepší neznám.
Stále řešíme kam vyrazit v zimě na skialpy, aby to bylo v rozumné dojezdové vzdálenosti od Prahy (tak okolo 6 hodin v autě jedna cesta) a tentokráte padla volba na Berchtesgadenské Alpy. Ještě jsme tam nebyli a sněhu bylo dost.Naše skupina měla ten den v plánu jen dorazit na chatu Carl von Stahlhaus a tam si v místě pochodit a pojezdit, protože přece jen jsme dost brzo vstávali a den bude dost dlouhý i tak.
Naproti tomu druhá skupina se zřejmě na parkovišti v autě dobře vyspala a tak zvolili variantu dojíd na skialpový vrchol Hoher Göll a odtamtud se nějak pokusit dostat na chatu Carl von Stahlhaus, kde jsme měli navečeru sraz. Podle mapy to vypadalo, že by to mělo nějak jít. Bohužel se ukázalo, že realita je jiná a pánové se museli vrátit zpátky na parkoviště k autu, kam dorazili v pozdních odpoledních hodinách už poněkud unavení a na chatu je ještě čekal cca 2,5 hodinový výšlap. Však také na chatu dorazili až ve 20 hodin. Však i chatař, když jsme mu vyprávěli, co pánové absolvovali uznale pokyvoval hlavou…
Další den jsme absolvovali poměrně pohodovou túru na další skialpový kopec v okolí – Schneibstein, kopec který se tyčí přímo nad Stahlhausem. Odtamtud jsme po turistické cestě 416 obešli kopec Fagstein a sjeli dolů k autu a následně odjeli domů. Sníh nebyl nic moc – byl tvrdý a ufoukaný, ale bylo krásně a byli jsme v horách.
