Ruský památník zemětřesení, které se stalo 25.4. 1966 krátce před půl šestou - 300 000 lidí zůstalo bez přístřeší.
Po tomto zemětřesení byl Taškent přestavěn na moderní sovětské město a je to dost hrůza.
Pohled do dáli na paneláky s ornamenty - fakt nic hezkýho.
Nějaké muzeum či mauzoleum, bohužel jsem nepostřehl jaké.
Pohled na hlavní tržiště - Chorsu Bazaar - zde jsme strávili spousta času - líbilo se nám tu.
Uzbecké vlajka - moje babička říkávala: "zelená modrá pro blázna dobrá", ale tady je to jinak.
Už jsme na tržišti - dámy prodávající květiny.
Šimon nakupuje pouzdro na telefon.
Vše co můžete v uzbecké kuchyni potřebovat, najdete zde, hlavně to nezapomeňte podlít olejem z bavlny, jen tak je to "ono".
Splněný sen milovníků oříšků.
A když se večer zavírá, tak se prostě zašije okolo pultu plachta a je to!!!
A večer jsme skončli v restaurantu NUR, ještě, že měli aspoň to pivo - Baltika pjaťorka.
Jen pro pořádek - sídlo pořádající CK - Asia Adventures...
Taškent nebo Tashkent nebo Toshkent je více než 2 miliónové město, které vyniká tím (možná se mi to jen zdá), že je opravdu ošklivé. Přičítám to faktu, že 25.4. 1966 zde došlo k velkému zemětřesení, které to tu tak trochu srovnalo se zemí a Rusové následně Taškent přeměnili v moderní socialistické město.
Prezidentem je v Uzbekistánu p. Karimov a funguje tu tak trochu jako diktátor. O tom ostatně vypovídá fakt, že se prezident volí na maximálně 2 volební období – 5 leté a už pan prezident kroutí 18 rok!!!
S demokracií to tu má málo společného. Např. náš průvodce Dol Šot byl nepochybně prověřený a kovaný, na což jsem dost alergický. Vyprávěl nám, jak země prosperuje, jak jsou lidé spokojeni a jak mají pana prezidenta rádi. A pak jaksi mimochodem od kohosi jiného zaslechneme, že v zemi je 40% nezaměstnanost a na prosperitu země si každý musí udělat názor sám – obrázky budou stačit…
