Z Prahy za polární kruh do finského Laponska jsme poměrně logicky museli přes Helsinky.
Vyšlo to tak, že jsme měli mezi lety 6 hodin, čehož jsme nakonec využili v náš prospěch a návštěvě centra Helsinek. Z letiště do centra jezdí za rozumné peníze každých 20 minut autobus .
Co píše Wikipedia o Helsinkách , to nemusím opakovat. Spíše celkový dojem a pocit z Helsinek daný patrně mrazivým počasím, širokými bulváry a pravoslavnými stavbami v nás vzbudil pocit ruského města, až na fakt, že kromě toho tam byla i řada moderních staveb se skvostným designem.
Nejzábavnější byl v Helsinkách zážitek, že jsme šli po zamrzlém moři přes záliv a okolo nás chodily maminky s kočárky a opodál byly zamrzlé lodě a odpočívající ledoborci.
Finsko je severská země a tam, jak známo je dost draho a navíc tak trochu prohibice. Nebo spíše na prodej alkoholu má výhradní monopol stát.
Takže na tomto místě sděluji naši zkušenost jako ponaučení pro ty, které by to mohlo zajímat:
Chtěli jsme si v Hesinkách na letišti koupit láhev vína za víceméně rozumné peníze. Nicméně, když se ukázalo, že pokračujeme dále do Finska, tak nám to nesměli prodat. Jakýkoliv alkohol si na letišti můžete koupit jen v případě, že cestujete pryč z Finska a patrně i pryč ze Skandinávie…
No nevadí řekli jsme si, koupime si to ve Snowvillage… V restauraci jsme si chtěli koupit láhev vína do našeho srubu… Podle zdejších zákonu konzumace alkoholu musí být tam. Nesmějí ho prodat ven. To lze jen ve státních Liquer storech, které mají poměrně omezenou otevírací dobu a navíc nejbližší byl od místa našeho pobytu vzdálen 50 km. Auto jsme neměli a taxíkem by to bylo dražší než letenka do Finska.
Takže jsme pocucávali víno v restauraci – 1 deci za 5 EUR. Aspoň toho člověk tolik nevypije…:-(