Helsinki

Jedna z hlavních tříd v centru Helsinek. Jméno nevyslovitelné. Jedna z hlavních tříd v centru Helsinek. Jméno nevyslovitelné.
St. John's kostel. St. John's kostel.
Odtud jsme okolo finského národního divadlo třídou Esplanadin Puisto, což je místní Václavák, došli až k přístavišti, odkud vyráží obří trajekty po Baltu. Obr-003
Poté jsme dorazili k helsinské katedrále. Poté jsme dorazili k helsinské katedrále.
Následně jsme po náspu pokračovali po náspu k poloostrůvku Tervasaari a potkávali zapomenuté zamrzlé čluny. Obr-005
Od ostrůvku jsme pokračovali přes zamrzlý záliv a okolo nás chodili maminky s kočárky. Celkově jsme šli přes moře asi 1 km. Zajímavý zážitek… Obr-006
Došli jsme až ke katedrále Uspenski a odtud jsme spěchali zpět k vlakovému nádraží odku jezdí autobus zpět na letiště. Obr-008

Z Prahy za polární kruh do finského Laponska jsme poměrně logicky museli přes Helsinky.

Vyšlo to tak, že jsme měli mezi lety 6 hodin, čehož jsme nakonec využili v náš prospěch a návštěvě centra Helsinek. Z letiště do centra jezdí za rozumné peníze každých 20 minut autobus .

Co píše Wikipedia o Helsinkách , to nemusím opakovat. Spíše celkový dojem a pocit z Helsinek daný patrně mrazivým počasím, širokými bulváry a pravoslavnými stavbami v nás vzbudil pocit ruského města, až na fakt, že kromě toho tam byla i řada moderních staveb se skvostným designem.

Nejzábavnější byl v Helsinkách zážitek, že jsme šli po zamrzlém moři přes záliv a okolo nás chodily maminky s kočárky a opodál byly zamrzlé lodě a odpočívající ledoborci.

Finsko je severská země a tam, jak známo je dost draho a navíc tak trochu prohibice. Nebo spíše na prodej alkoholu má výhradní monopol stát.

Takže na tomto místě sděluji naši zkušenost jako ponaučení pro ty, které by to mohlo zajímat:

Chtěli jsme si v Hesinkách na letišti koupit láhev vína za víceméně rozumné peníze. Nicméně, když se ukázalo, že pokračujeme dále do Finska, tak nám to nesměli prodat. Jakýkoliv alkohol si na letišti můžete koupit jen v případě, že cestujete pryč z Finska a patrně i pryč ze Skandinávie…

No nevadí řekli jsme si, koupime si to ve Snowvillage… V restauraci jsme si chtěli koupit láhev vína do našeho srubu… Podle zdejších zákonu konzumace alkoholu musí být tam. Nesmějí ho prodat ven. To lze jen ve státních Liquer storech, které mají poměrně omezenou otevírací dobu a navíc nejbližší byl od místa našeho pobytu vzdálen 50 km. Auto jsme neměli a taxíkem by to bylo dražší než letenka do Finska.

Takže jsme pocucávali víno v restauraci – 1 deci za 5 EUR. Aspoň toho člověk tolik nevypije…:-(