Gruzie – Kavkaz

Přehradní hráz nádrže Jvari Enguri pod horami národního parku Svaneti. Přehradní hráz nádrže Jvari Enguri pod horami národního parku Svaneti.
V polovině května poloprázdná, připravena na jarní tání, které přijde až v červnu... Obr-002
První zasněžené vrcholky v dáli. Blížíme se k národnímu parku Svaneti. Obr-004
Hlavní tah mezi městečkem Mestia a Ushguli. NP Svaneti. Hlavní tah mezi městečkem Mestia a Ushguli. NP Svaneti.
Guest house, kde jsme spali - v patře. Byl večer, byli jsme mokří a unavení... Obr-008
Ráno na snídani pan domácí a jeho syn ještě spali. Obývák byl kombinovaný s jídelnou a kuchyní - byla to totiž jen jedna místnost. Obr-009
Garáž kde jsme parkovali motorky. Garáž kde jsme parkovali motorky.
Ale ty výhledy - pohled ze zahrady našeho Guest housu. Jen pár kilometrů odtud Ushguli a sedlo pod sněhem, které se nedá přejet a musíme zpět... Obr-011
Každé větší stavení či statek mělo strážní a obranou věž. Každé větší stavení či statek mělo strážní a obranou věž.
Strážní věže. Strážní věže.
Městečko Mestia. Městečko Mestia.
A u domů nezbytné strážní věže... A u domů nezbytné strážní věže...
Začíná tání a tvoří se ledovcové potoky až řeky. Začíná tání a tvoří se ledovcové potoky až řeky.
Poslední pohledy na hory Kavkazu v NP Svaneti. Poslední pohledy na hory Kavkazu v NP Svaneti.
Klášter u přehrady Zhinvali. Jedeme k národnímu parku Kazbegi, k ruským hranicím a hoře Mount Kazbeg. Obr-020
Projíždíme ovcemi - stačí jet pomalu a plynule a ony vás obtékají - je to legrační. Obr-021
Na vyhlídce v sedle Jvari - přes 2500m vysoko. Na vyhlídce v sedle Jvari - přes 2500m vysoko.
Všude je spousta sněhu a teplota je lehce nad nulou. Raději otáčíme zpět k Tbilisi. Obáváme se, že by do rána mohlo nasněžit a sedlo by bylo neprůjezdné... Obr-025

Po noclehu – stanování na pláži u Černého moře poblíž městečka Poti jsme vyrazili na Kavkaz – do národního parku Svaneti, který je rovněž v seznamu světového dědictví UNESCO.

Naším cílem bylo okruh přes NP Svaneti –  do města Mestia, kam vede asfaltka.
Odtud již offroad – po cestě lesně polní plné bláta a kamení směr Ushguli.

Vzhledem k tomu, že nám vydatně pršelo tak to hodně klouzalo a byl to docela hardcore.
Protože jsme byli unavení, promoklí a začalo se stmívat, tak jsme se ubytovali u místních zemědělců v takzvaném Guesthausu.
Cena byla 50 lari (GEL) na osobu za noc včetně večeře a snídaně. 1 GEL = 11 CZK. Přišlo nám to hodně, ale pravda je, že jsme o ceně nevyjednávali…

Druhý den jsme chtěli dojet asi 5km do Ushguli a pak přes sedlo Zagar (2.620m) do Lentechi a dál do nížin a civilizace. Pan domácí nám vysvětlil, že teď v polovině května tam opravdu neprojedeme – že prý v průsmyku je silnice stále několik metrů hluboko pod sněhem a že sedlo začíná být průjezdné až koncem června.
Takže jsme jeli tou samou cestou zpátky…

Náš další kavkazský pokus byl do národního parku Kazbegi – chtěli jsme vidět horu Kazbek, která se tyčí nad městem Stepansminda(dříve Kazbegi). Město leží těsně u gruzínsko-ruských hranic.
Pravda ovšem je, že jsme do Stepansmindy nedojeli a Kazbek neviděli – byla mlha, lehce nad nulou a zdálo že bude co nevidět sněžit. Obávali jsme se, že když přespíme ve Stepansmindě, tak by se nám nemuselo podařit přejet sedlo Jvari (2500 m), tak jsme se asi 15 km před městem otočili a spadli zpět do nížin – spali jsme v hotelu před Tbilisi.