Do Sarajeva a přes hory zpět
5. den – Z Mostaru jsme vyrazili na sever směrem k Sarajevu. Po pár kilometrech jsme z hlavní silnice v městečku Vojno odbočili a po krásné asfaltce plné serpentin vystoupali z nadmořské výšky skoro 0 m do skoro 1200 m a tam ve “Velike Poljana” končil asfalt a začínala krásná šotolina, která nás dovedla k nádhernému Boračko jezeru, kde jsme si dali k obědu pstruha a vykoupali se.
Tam také přišel Petr s tím, že nedaleko odsud měl Tito obrovský bunkr – nedaleko města Konjic, ale, že to musí být organizované místní agenturou. Povedlo se – viz další galerie. Po prohlídce bunkru už jsme vyrazili nejkratší cestou do Sarajeva. I zde jsme bydleli v hotelu. Ubytovali jsme se a vyrazili do centra na večeři a na prohlídku města. Prohlídce jsme moc nedali, ale viděli jsme místo, kde Gavrilo Princip zastřelil Ferdinanda…
6. den – a zase do hor. Asi 20 km jižně od Sarajeva na svazích hory Bjelašnica (2067) se nachází největší bosenské lyžařské středisko Babin Do, kde se v roce 1984 konala zimní olympiáda. Zde začíná krásná šotolinová cesta, jejíž začátek nebylo snadné najít. Středisko je v cca 1200 m. Postupně se vyhoupneme na náhorní rovinu až do skoro 1400m a dojedeme do nejvýše položené vesnice v Bosně – do Lukomiru. Zde se zastavil čas. Člověk má opravdu pocit že se ocitl v době před 100 lety. Skanzen… Lámal jsem si hlavu jestli je to tak schválně kvůli turistům nebo tam ti lidé opravdu tak žijí. Ale vzhledem k tomu, že je vesnice opravdu obtížně přístupná, tak se skoro kloním k tomu, že se tam tak opravdu žije. že to není jen pro turisty. Z Lukomiru jsme ještě dalších asi 20 km jeli po šotolině a až jsme spadli naasfaltovou silnici u města Konjic.
Já a Vašek jsme už odsud pokračovali dále po asfaltové silnici podél řeky Neretva a obrovské přehrady Jablaničko jezero až do města Jajce. Ostatní kluci s dali ještě menší offroad.
Jajce je nádherné starobylé – středověké město s vodopádem v centru. Spali jsme kousek za městem v kempu u jezera Malo Plivsko, ale spali jsme v bungalovech.
Další den, až jsme měli ještě čas se všichni najednou rozhodli, že je čas jet domů, tak jsme jeli domů…