Byli jsme ubytováni v Canazei a tudíž jsme volili akce pokud možno rychle dostupné. Další den se stala naším cílem feráta Financieri ve skupině Ciampac. Z vesničky Alba Delba cca 3km od Canazei jsme vyjeli lanovkou, která v zimě vozí lyžaře z údolí do areálu. Pohled od nástupu na horní stanici lanovky.
Feráta vede na vrchol Colac (2715 m), celkové převýšení je cca 700m.
Spodní část tvoří hladké plotny.
Padající kamení se sbírá v tomto zátarasu, aby nepadalo na lidi lezoucí po plotnách. To bude mazec až ta deska praskne a někdo pod tím zrovna bude!!!
Ve střední části je pár desítek metrů lehce převislého úseku po kramlích.
Horní stanice lanovky jako na dlani.
A letecký pohled na Canazei.
Pohled na masiv Marmolady. Ten zub vzadu je západní hřeben vrcholu Penia kolmá jižní stěna.
Pohled na masiv Marmolady. Ten zub vzadu je západní hřeben vrcholu Penia kolmá jižní stěna.
Vrcholový kříž a Irena krmí hladové havrany. Od horní stanice nám to k vrcholu trvalo 3,5 hodiny.
Sestupová cesta okolo.
Tady jsme zírali na kolmou stěnu a řešili jsme, kudy by to šlo...
Už jsme skoro dole a já fotím vrchol Colac, bohužel nevím který to je...
A opět obrázek jak z krajiny Hobitů.
Pohled k lanovce a v pozadí masív Selly.
Včera Marmolada, dnes Colac, jsme uťapkaný a jsme rádi, že jsme dole. Zde chvíli posedíme. Sella v pozadí.
Pohled z Canazei na masiv Ciampac s hlavním vrcholem Colac. Který to je je snad jasné - je to ten nejvyšší.
Naše základna byla v Canazei. A z té jsme také vyrazili i další den. Naším cílem byla feráta Dei Financieri. Přibližnou polohu feráty nalezneme v souboru v úvodní části této akce. Výchozím místem je městečko Alba Delba, jen pár km od Canazei. Odtud se vyvezeme kabinovou lanovkou Ciampac. Z horní stanice lanovky seběhneme kousek dolů k jezeru, odkud je již dobře vidět nástup a začátek feráty.
Nástup je docela krátký – od lanovky jsme byli u nástupu během 1/2 hodiny.
Horní stanice lanovky je ve výšce 2150m a vrchol Colac má 2715m. Samotná feráta není nic zvlášť obtížného, jen zhruba v polovině jsou delší převislé žebříky. Na vrcholu jsme byli za cca 2 hod.
Sestup se nám zdál obtížnější než výstup – jednak to bylo dost strmé na to, že to nebylo nijak zajištěné – v suti to dost klouzalo a bylo to místy dost exponované a jednak, vzhledem k tomu, že sestup obchází vrchol Colac z druhé strany kolem dokola, tak je to místy náročnější na orientaci a mít mapu se určitě vyplatí. Podrobný popis feráty zde.
Úchvatné bylo, že jsme z vrcholu pozorovali jak na dlani západní hřeben Marmolady a kdybychom ssebou měli dalekohled, tak jsme snad mohli viděl lidi na ferátě Punta Penia, kterou jsme šli předcházející den.
