Rumunsko
V polovině července nás šest (moje maličkost, Špáča, Roman, Láďa, Vašek a Michal) vyrazilo na pánskou jízdu na motorkách do Rumunska. Sraz jsme měli v Rožňavě. Já a Špáča jsme měli to štěstí, že jsme sehnali lístky na autovlak do Popradu, který bývá o prázdninách beznadějně vyprodán. Ostatní z party jeli z Čech den předem po ose a spali v Rožňavě, v již tradičním hotýlku socialistického typu jménem Medisport.
Cílem naší cesty byl pobyt v přírodě a rumunské hory. To jsme si splnili vrchovatě. První 2 dny jsme strávili poblíž městečka Beius v kopečkách Codru Moma. Poté jsme se přesunuli přes královské město Hunedoara z nádherným hradem obludně obklíčeným železárnami z Cauceskových dob. Asi msta.
Naším cílem bylo okolí jezera Vidra, přesněji pohoří Lotrului a Capatanii.
Před dosažením hor za zmínku stojí sice asfaltový, nicméně úchvatný úsek cesty údolím řeky Jiu po silnici E79 (rumunské značení 66) mezi Petrosani a Targu Jiu.
V horách okolo jezera Vidra jsme strávili další krásné 2 dny se slunečným počasím, kde jsme většinu dne trávili ježděním po hřebenech hor ve výškách okolo 2000 m. Zatímco dole v nížině bylo v motorkářských hadrech těžko snesitelných více než 30 stupňů, nahoře bylo báječně.
Hlavní těžiště celé expedice bylo zřejmě v den, kdy jsme od západního konce jezera Vidra až k městu Voineasa provedli téměř 50 km dlouhý přejezd pohoří Capatanii po hřebeni.V rámci přesunů jsme si také projeli všechny úseky slavné cesty 67C od města Novaci až do města Sebes, ale to už zdaleka není co to bývalo… Teď na mnoha místech řádí těžká technika, je tam spousty prachu a zdá se, že tak asi do 2 let tato silnice bude asfaltová.
Na sklonku 3ho dne pobytu v okolí jezera Vidra jsme opustili naše hory a pomalu jsme se začali přesunovat směrem k domovu. Cestou jsme se stihli vykoupat v přehradě Oaza a nakoukli jsme do přírodní rezervace Apuseni poblíž mětečka Stei, ale blížící se bouřka nás vyhnala.
Poté jsme projeli rozpálené Maďarsko, kde teploměr ukazoval až 39 stupňů ve stínu a navečer jsme dojeli do Popradu, kde zdejších 30 stupňů nám přišlo již jako příjemný chládek… Povedlo se nám získat jízdenky na autovlak do Prahy a další den ráno jsme vystoupili v pošmourné, deštivé Praze.
Zde záznam projeté trasy s různými trasovými body označující naše tábořiště, restaurace a různé zajímavosti v Google mapách.