Do Venezuely jsme odletěli já a kamarád Tomáš koncem února. Chtěli jsme se tu potápět a tak jsme ssebou táhli spoustu potápěčských krámů. Skutečnost byla ale poněkud jiná.
Cestu nám zprostředkoval jeden známý z Čech, který si spolu se svým dalším kolegou otevřel potápěčskou bázi na souostroví Los Roques necelých 200 km severně od Caracasu, hlavního města Venezuely. Po příletu do Caracasu a jednom přespání v městečku kousek od letiště jsme tedy odletěli vnitrozemským spojem na ostrov Gran Roque. První dojmy byly úžásné, jak mávnutím proutku jsme přistáli v opravdovém Karibiku – korálové ostrůvky, bílé pláže, modrá voda a tak.
Další dojmy už tak příznivé nebyly – popisuji je ve složce Los Roques. I když je potřeba na férovku přiznat, že se vyskytli i světlé okamžiky, které mi zůstávají v paměti a na které rád vzpomínám. Ve složce potápění žádné mimořádné úlovky nejsou, hlavně proto, že jsme se potápěli opravdu jen párkrát a pak také nejspíše i proto, že místní lokality jsou už nejspíše trochu vypotápěné. takže spíše pro dokreslení celkového obrázku.
Z Los Roques jsme odletěli, či spíše utekli zpátky do Caracasu předčasně a přemýšleli jsme co se zbývajícím časem podnikneme. Ještě na letišti jsme si prohlíželi upoutávky místních cestovek a zaujala nás nabídka třídenního výletu do národního parku Canaima a k vodopádu Salto Angel. Tento výlet se opravdu povedl a odtud jsme si odnesli ty nejvýraznější zážitky a vzpomínky z Venezuely…