Do Chile jsme odletěli téměř přesně v polovině ledna 2000. Naším hlavním cílem bylo pokusit se vystoupit na Aconquaguu jejíž vrchol je ve výšce 6962m. Akci organizovala Adventura a my (já a choť Irena) jsme tedy jeli s ní. Celkový počet účastníků akce byl tuším 17 a moje žena Irena tam byla jediná ženská!!!
Vedoucím akce byl Zbyněk Žoha, jež byl mimo jiné i fotograf, kterému se jeho oblíbená Jižní Amerika stala osudnou – v červenci 2003 se zřítil za sopky Licanbur v Bolívii.
Přiznám se rovnou – tady a teď – pokus o zdolání Aconcaguy nevyšel. Hrozně foukalo. Řekl bych a to je ten důvod, proč se o tom zmiňuji hned v úvodu, že hlavní příčinou byl, abych tak řekl nevhodný „timing“ – načasování. Až později jsem totiž zjistil, že nejvhodnější termín k pokusům o zdolání vrcholu Aconcaguy je od poloviny prosince do poloviny ledna.
Na jižní polokouli jsou totiž zimní měsíce prosinec až únor a před půlkou prosince je ještě příliš zima a od půlky ledna zase nahoře příliš fouká – známé „Viente blanco“ neboli bílí vítr, neboli rybí oko jak jsme tomu říkali my… Důvodem velkých větrů je totiž fakt, že Kordiliery – horské pásmo oděluje obrovské plochy argentinských pamp od Pacifiku, který je obchazován Humboltdovým proudem. No a to proč nad Aconcaguou jakožto nejvyšším vrcholkem Kordilier tak fouká je fakt, že pampy se vlivem vzrůstajících letních teplot stále více ohřívají a Pacifik nikoliv a na Kordilierama se tyto teploty vyrovnávají a díky tomu dochází k výraznému proudění vzduchu. Tolik tedy teorie – příští pokus by tedy měl být na Silvestra a ne až začátkem února – v podstatě už na sklonku léta…
Vypravu na Aconcaguu jsem rozdělil do 4 částí. 1. část pojednává o výletu na Altiplano, jež měl za cíl aklimatizační přípravu na Aconcaguu a vrcholil pokusem o výstup na sopku Parinacota, 2. část ukazuje pár obrázku z Chilské metropole – Santiaga, která má okolo 6 mil. obyvatel a za prohlídku rozhodně stojí. 3. část dokumentuje pokus o výstup na Aconcaguu a 4. část zaznamenává prohlídku chilských přímořských letovisek, relaxování a lízaní si ran po výstupu a tak…