Další den ráno projíždíme Sighisoarou. Centrum města je vysloveně malebné.
Ze Sighisoary jedeme víceméně na sever a to cca 100km. Nejprve po E60 a pak odbočíme na 13A směr Sovata. Pár km před Sovatou odbočíme na Praid, kde nás čeká veliká atrakce. Už se blížíme kraji Maramureš - začínají se objevovat pro tento kraj typické brány.
Pod Praidem je totiž válec za soli o průměru cca 1,3 km a hluboký 2,7 km. a ta se Rumuni pokusili vytěžit. Teď z toho jsou solné lázně na lečení nemocí dýchacího ústrojí. Nejprve jsme sjeli autobusem asi 100 m do podzemí a pak ještě po schodech dolů.
A pár set metrů pod zemí žasneme, jaké tu vytěžili a vytvořili obrovské dómy. Vozí sem celé autobusy astmatických dětí...
Projíždíme městem Targu Mures - dříve významné maďarské město a mají tu také krásné náměstí.
Čapích hnízd tu začíná být požehnaně a čápi jsou opravdičtí.
Projíždíme údolím řeky Mures až do Reghinu a zde mě zaujalo pozoruhodné dřevěné lešení - patrně při výstavbě kostela.
Z Reghinu jedeme po silnici 15A a následně 17A až do lůna pohoří Rodna.
Cestou nemohu nevyfotit dům obložený kachlíkama - jako v koupelně...
Jeden z romantických noclehů v horách - pohoří Rodna.
Kousek pod průsmykem Prislop, okolní zasněžené vrcholky.
V průsmyku Prislop 1416 m.
A v přímo v průsmyku pasou ovce...
Veliké a zdobné dřevěné brány - typický znak Maramurese.
Stejně jako celodřevěné kostelíky se špičatou věží.
Kostelík i s bránou současně.
A některé takové kostelíky jsou i novostavby!
Takhle to vypadá uvnitř - pozoruhodné...
I nové brány se tu stavějí postaru.
Nejsem si úplně jistý, ale mám za to, že se jedná o nejvyšší dřevěný kostel na světě.
Areál staveb typických pro Maramureš - pojatý jako skansen či muzeum.
Detail konstrukce klenby.
A poslední pohledy na Maramureš a jedeme domů.
Oběd v Sighetul Marmatei, společné foto a vyrážíme naším dnešním cílem je Rožňava a tam ne, že by už nebylo co fotit, ale bylo to spíše nevhodné.
