Ráno v Praze jsem sednul na motorku, v Rakousku na dálnici jsem jel v hustém dešti a dost jsem "vymrznul", pršet přestalo až u Mariboru v Slovinsku. Navečer se západem slunce jsem dorazil do Chorvatska do městečka Sejn, k moři.

Další den ráno, jsem se od moře vracel pár kilometrů zpět na dálnici a pokračoval směr Split. Občas jsem zastavil, abych vyfotil něco co se mi líbí...

V těchto místech prochází nová chorvatská dálnice několika tunely a klesá z hor dolů k moři a Zadaru.

A už je moře vidět z dálnice.

A tady překračuje mořskou úžinu známý Maslenický most.

Jachtařská pohoda v mořských záhybech. V motorkářském oblečení a botách je fakt vedro... Foceno za dálničním mostem přes řeku Krka

Po půldenním intermezzu v Bosně a Herzegovině a klidné noci v privátu v Dubrovníku projíždím přístavem.

Takhle velkou loď jsem snad ještě neviděl.

Napočítal jsem 11 palub.

Tohle také kotví v Dubrovníku.

Řekl bych, že to na otevřené moře nevyplouvá... Ale jestli naši předkové s podobnými loděmi obeplouvali svět, tak klobouk dolů...

Nade mnou most Chorvatského nacionalistického vůdce Frenje Tudmana.

Už se mi podařilo se z města vymotat, tak pár posledních pohledů na Dubrovník...

Pevnost? Vězení?

Celkový pohled na Dubrovník a jachtařskou marínu. Za chvíli bych měl dorazit do Černé Hory

Už v Černé Hoře, u ústí Kotorské zátoky.

Tímto trajektem přes úžinu před Kotorskou zátokou mezi Kamenari a Lepetani,

jsem si ušetřil cca 30km, kdybych objížděl celou zátoku. Trajekt jede pět minut a točí se tam 2 nebo 3. Jde to fakt rychle...

Výhledy na Černohorské kopce.

Ostrov Sveti Stefan - cca 5 km jižně od Budvy. Bývalé luxusní letovisko oblíbené u smetánky socialistické Jugoslávie.

Jakási továrna u albánských hranic.

Ulcijn je nejjižněji položené město v Černé Hoře. Jen pár kilometrů od albánských hranic.

Chorvatskem jsem ujel během pár hodin 500 km a vydatně tomu pomohla nová dálnice, která je fakt super, i když dva dlouhé tunely před Zadarem – Sveti Rok 5670m a Mala Kapela 5760m jsou zatím proražená jen jedním tubusem (2 pruhy celkem pro oba směry) a při prázninových sobotních výměnách turnusů jsou to zatraceně úzká místa.
Já jsem tudy projížděl uprostřed týdne, takže to bylo v klidu. Cestu Chorvatskem jsem pojal jako tranzit, takže příliš zajívavostí jsem neregistroval, ale určitě po cestě po chorvatské dálnici stají za to
pokochat se pohledem na most přes Maslenickou úžinu a pak na most přes řeku Krka u Šibeniku. Jak jsem v tom horku záviděl lidem na lodích dole na řece!
Na konci chorvatské dálnice, cca 30km jižně od Splitu jsem pokračoval z Chorvatska do Bosny a Hercegoviny, ale o tom v další části.
Z Bosny a Hercegoviny jsem vstoupil ještě ten samý den zpět do Chorvatska a to kousíček u Dubrovníku, kde jsem také přespal. Dubrovník je opravdu krásné město.
Následující den jsem poračoval podél pobřeží do Černé Hory. Trajektem jsem přejel Kotorskou zátoku a za pár hodin jsem byl v Albánii. V Černé hoře si nemusíte dělat hlavu se směnárnou … Už tam platí jen v EURech.