Zde je možné vyčíst dobu jízdy a dobu zastávek. Trochu to vypadá, že jsme docela dost odpočívali, ale mě to fakt tak nepřišlo...
Oficiální logo přejezdu. Kdo dojel dostal samolepku s tímto logem a hrdě si ji nalepil na svůj stroj.
Výškový profil - a kdyby to z obrázku bylo málo čitelné, tak jsme ujeli 95 km a nastoupali 1980 výškových metrů.
Těsně před startem - Dobřichovice, čas 6,15, teplota 2 stupně nad nulou.
Před Zbraslaví - sluníčko vyleze za pár okamžiků.
Před Zbraslaví - východ slunce a mlha na řekou.
Sjezd do Zbraslavi.
Snídaně v sámošce Albert v Zbraslavi
Stoupání na Lhotu
Zvolí mezi domy
V osadě Hawai odbočujeme od Záhořanského potoka směr Luka pod Medníkem.
Krátký odpočinek a svlékání po výjezdu k Petrovu.
Je krásný den a ja tak nějak vůbec krásně.
Ale nástrahy číhají - i tohle se může stát...
Idylka mezi Sázavou a chatkami.
Technická vložka.
Zde přelézáme k jezu na Sázavě náhon k mlýnu.
A hned potom většina z nás přejíždí jez.
Přechod, popř. přejezd jezu u Kamenného přívozu.
Poslední opozdilec na jezu.
Za jezem se opět obouváme.
Roman si myslel, že to dá, ale nedal - nešlo to.
Známky první únavy, je krátce po 13té hod., nebo že by moc vydatný oběd?
Krátký odpočinek na louce před Teletínem.
Drobné radosti - průjezd louží.
Krkolomný sjezd od Teletína k Vltavě.
Sjezd dokončuje Roman za mnou, bude se ho muset zeptat, jestli sletěl, nebo to ustál...
Přejíždíme hráz Slapské přehrady.
Pohled z hráze Slapské přehrady na Vltavu. Po jejím levém břehu pojedeme po naučné stezce.
Za slapskou přehradou u sámošky v Třebenicích - únava stoupá...
Parádní schody k Vltavě - někteří z nás si je dáváme.
Idylka a krásná příroda - jedeme po zelené - naučnou stezkou podél Vltavy. Je pátek - všední den, tak tu naštěstí nejsou davy turistů. To by se jet nedalo.
Na naučné stezce podél Vltavy - některá místa jsou opravdu "zajímavá" úzká stezka, prudká zatáčka, kolmá stěna dolů - a tak.
Jedno ze "zajímavých míst... Všiměte si řetězů na skále, určených k jištění turistů co se bojí. My se ale nebojíme. No, trochu ano...
Zajímavě zeleně olezlá skála u říčky Kocáby.
Z Mníšku pod Brdy je poslední stoupání (zato opravdu vydatné) na Skalku ke kostelíku. Snad by to i šlo vyjet na kole, ale to bychom museli být čerství a to jsme opravdu, ale opravdu nebyli...
Bufet těsně pod Skalkou. Odtud je to skutečně již jen pár metrů na Brdský hřeben a pak už jen v podstatě stále jen dolů z kopce do Dobřichovic, kde byl start a je i cíl.
7 statečných téměř v cíli. Pačes si asi odskočil a Petr fotí. Celkem nás jelo 9 a všichni jsme dorazili do cíle.
Tak toto byl toto byl další ročník bikového přejezdu Praha západ. Na startu se náš sešlo 9 a z toho jen jeden jediný zástupce Moravy – hanba…
Oproti loňsku jsme vyrazili o půl hodiny dříve takže to první půl hodiny bylo skoro na lampičky a čelovky. V polovině přejezdu jsme měli oproti minulému roku skoro hodinu náskok. Ve druhé polovině jsme dramaticky zpomalili, takže celkový čas jízdy byl oproti loňsku o 1 hodinu delší – spotřebovali jsme ho na zastávky. Čistý čas jízdy i průměrná rychlost byla letos i vloni prakticky stejná. I když bych řekl, že defektů bylo letos méně.
Měli jsme naprosto ukázkové počasí – prakticky azuro. Po ránu byli sice jen 2 stupně Celsia, takže jsme vyráželi docela nabalení a v teplých rukavicích, ale jakmile vyšlo slunce, už to bylo OK. Po poledni bylo okolo 20 stupňů. Prostě paráda. Jen kdyby to nebyla taková dřina…
ZDE si můžete stáhnout soubor s projetou trasou ve formatu pro Garmin Mapsource a TADY soubor, který zobrazí projetou trasu v Google Earth.
