Na moři

Každé ráno mezi 8 a 9 hodinou jsme vyráželi na moře. Byli jsme 2 party po 4 lidech. Ta naše jezdila na člunu Enterprice - 7,5m dlouhý Zodiac s motorem Yamaha 250 koní. Obr-001
Druhá parta měla člun Maisha. Druhá parta měla člun Maisha.
Skaliska u Madaleny. Skaliska u Madaleny.
Hora Pico z jiné strany. Jsou dobře vidět kamenné sesuvy. Hora Pico z jiné strany. Jsou dobře vidět kamenné sesuvy.
Vorvaň Vorvaň
Kolegové na člunu Maisha. Kolegové na člunu Maisha.
Delfíni. Delfíni.
Vorvanice s mládětem. Vorvanice s mládětem.
Vorvanice s mládětem těsně u člunu Vorvanice s mládětem těsně u člunu
Skaliska u Madaleny. Skaliska u Madaleny.
Vjíždíme do přístavu Madalena. Vjíždíme do přístavu Madalena.
Divoká skrumáž vřeštících racků a delfínů. Že by tam dole byl "Baitball"? Obr-012
Jestli je tam Baitball, tak možná přijede i plejtvák. To by byla atrakce - nakonec z toho nic nebylo. Obr-013
Plejtvák? Plejtvák?
Delfíni Delfíni
Hora Pico v ranním oparu. Hora Pico v ranním oparu.
Vorvaň Vorvaň
Osamocené skalisko u ostrova Faial. Jeho stěny byly dobře 100 m vysoké. Osamocené skalisko u ostrova Faial. Jeho stěny byly dobře 100 m vysoké.
Jeskyně. Jeskyně.
Vorvaň. Vorvaň.
Vorvaň. Vorvaň.
Vorvaň, náš druhý člun a moře jako zrcadlo. Vorvaň, náš druhý člun a moře jako zrcadlo.
Odpočívající racek. Odpočívající racek.
Okolo 6té hodiny večer se vracíme z moře do přístavu. Okolo 6té hodiny večer se vracíme z moře do přístavu.

Naším hlavním cílem bylo sledování, focení a natáčení velryb, zejména vorvaňů.

Z 8mi pobytových dní na ostrově Pico jsme měli zaplacen člun se skipperem, který tomu rozumí na 6 celých dní. Vyráželi jsme ráno mezi 8 a 9tou hodinou ráno a vraceli jsme se většinou mez 17-18 hodinou navečer.

Jezdili jsme na gumových člunech 7,5 m dlouhých vybavených motorem Yamaha 225 koní. Ve člunu jsme byli 4 potápěči (šnorchlisti) a skipper. Naším skipperem byl Imanuel a hledání vorvaňů se mu dařilo. Bylo na něm znát, že ho ta práce těší.

Každý den jsme strávili na člunu, pokud jsme zrovna nebyli ve vodě na pár minut, kdy jsme se snažili přiblížit k vorvaňovi okolo 10ti hodin a najezdili něco mezi 100 až 150 km. Byla to docela řehole. Pokud jsme i pár hodin bloudili po moři a nemohli jsme najít ani rybičku, tak jsme začali propadat depresi.

Ovšem jakmile se objevili vorvani únava a deprese rázem opadly a my jsme se řítili rychlostí blížící se 30 uzlům k místu kam nás hláskař navigoval vysílačkou. A když se pak podařilo pomaloučku potichoučku přiblížit se k vorvaňovi a opatrně a potichu se spustit z člunu do vody a přibližit se k vorvaní rodince, tak to bylo velké štěstí a radost, která bohatě vynahradila předchozí útrapy.

Jednou se nám dokonce přihodilo to, že vorvaní několikadenní 4 metrové mimino si popletlo náš člun se svojí mámou a drcalo nám hlavou do člunu. Ale takové momenty se přihodi opravdu vyjímečně.