Chorvatská dálnice končí pár km jižně od Makarské a takovéto obrázky vás provází cestou mezi dálnicí a jadranskou magistrálou.
Po nájezdu na jadranskou magistrálu ještě vstoupíte do Bosny a Hercegoviny (dále jen BiH) a po cca 20 km z ní zase vystoupíte a už jste před Dubrovníkem u známého mostu.
Pár obrázků z nočního starého Dubrovníku.
Pohled na starý Dubrovník z vyhlídkového kopce na který vede i kabinová lanovka. My jsme tam ovšem vyjeli na motorce.
Trajekt přes úzké hrdlo Boky Kotorské. jezdí cca každých 5 minut. Pokud by se jelo okolo celého Kotorského zálivu, tak je cesta o cca 25 km delší...
Cestou fantastickými serpentinami od moře do cca 1200 m k NP Lovčen - výhled na město Kotor.
Sveti Stefan.
To je náš trajekt.
Až to tady objeví turistický průmysl. Radši na to nemyslet. Romantika a pocit dobrodružství rozhodně zmizí.
Hodžovy bunkry jsou i zde...
A cesta nádhernou krajinou pokračuje dál. Asfalt za 2 km končí a následuje asi 40 km offroad...
A pak se zase zčistajasna asfalt na pár kilometrů objeví a nádherné scenérie jako bonus k tomu.
Další den rano vyrážíme. Projíždíme Shkoder, Koplik a odbočujeme před hranicema na cestu vedoucí pohořím Prokletie na hraniční přechod Gusinje do Černé hory.
Hodžovy bunkry. Když jsem Albánií před 4mi lety jen tak na rychlo projel, viděl jsem je všude - zahrabané do země, připravené k občanské válce. Nyní jsou sice také všude, ale velmi často už vyhrabané a připravené ke zničení. Oceňuji snahu zbavit se odporných symbolů komunistické diktatury.
Vesnička Tamare.
Kousek před hranicemi - vesnička Budac - v krojích oblečení kluci jsou na pohřbu. Nešťastně nevypadali.
Symbol BiH a Mostaru - už není co býval - most byl v občanské válce zničen a toto je nový.
Makarská
Soukromá plážička - alespoň na chvilku. Ještě nezačala sezóna.
Cesta z Omiše údolím řeky Cetina - směr dálnice a domů...
Do Albánie jsme vyrazili počátkem června nakonec ve 3 – Špáča, Chang a já. Pavel nakonec nejel, protože ho sklátila nemoc.
Původní plán byl, že motorky naložíme na vozík, který zapřáhneme za auto a motorky vyložíme někde u Dubrovníku. Z tohoto plánu nakonec sešlo a jeli jsme po ose.V tomto směru je dálnice prokletí i požehnání zároveň. Zejména pak ta chorvatská, která už vede až k Makarské a další části se možná ještě do prázdnin otevřou.
Nicméně na motorce i když relativně pohodlné to odsejpá o poznání méně, takže těch cca 1300 km z Prahy do Dubrovníku se ujede relativně v pohodě za 2 dny.
Naším hlavním cílem byly samozřejmě hory severovýchodní Albánie, nicméně cestou přes Chorvatsko, Černou horu a Bosnu a Herzegovinu bylo také pár atrakcí.
V obrázkové galerii najdete obrázky z těchto míst:
• Dubrovník, Chorvatsko
• Serpentiny k NP Lovčen a výhledy na Boku Kotorskou, Černá hora
• Cesta trajektem po jezeře Komani, Albánie
• Cesta údolím Valbone tam a zpět – offroad, Albánie
• Cesta okolo východního břehu jezera Fierze z Bajram Curri do Kukes – offroad, Albanie
• Cesta z Kukes do Puke – E851 – hory, serpentiny – asfalt, Albanie
• Cesta pohořím Prokletie podél hranic z Koplik do Gusinje – offroad, Albánie
• Mostar, Bosna a Hercegovina
• Omiš a údolí řeky Cetina, Chorvatsko
Naše projetá trasa a označená místa na Google mapách.
