Slunečné ráno v Tschamutu po celodenním sněžení. Vyrážíme do lyžařského resortu v Sedrunu.
Pohled z nádraží na minivesničku Tschamut a domeček "La Siala", kde bydlí účastníci "Back Country Campu".
Na nádraží. Čekáme na zubačku. Od domečku je to 15 min pěšky a do kopce.
Jsme ve skiresortu v údolí val val jedni z prvních, ale prvni lajny mizí rychle.
Odpoledne se přesouváme zubačkou do Andermattu.
Z nádraží k lanovce musíme pěšky. Je to asi 10 minut.
Až nahoru na Gemsstock (2961m) to nejezdí - kvůli lavinám. Takže jen na prostřední stanici Gurschen.
Zase sněžilo! Za poslední 3 dny napadl skoro 1m sněhu. V Oberalppassu odstraňují sníh z trati zubačky do Andermattu a jsou na to patřičně vybaveni.
Sněhová fréza na lokomotivě.
Prašan byl všude... Lyžování by bylo parádní. jenže byla "bílá tma" a nebylo vidět kam se jede. Tak jsme toho brzy nechali a obsadili jsme barový vagón v zubačce domů - do Tschamutu.
Bar na kolejích - už jedeme.
Další den je krásně a my vyrážím na skialpový výlet k Badushausu a pak sjezd prašanem až dolů k domečku v Tschamutu.
Už jdeme...
V pozadí chata Maighelshütte. My ale odbočujeme vpravo směr Badus.
Trénink vyhledávání zasypaných osob pomocí lavinového vyhledávače - pípáku.
Docela prudký svah - mohlo by se to utrhnout. Naštěstí je sníh dobře spojený, takže je to stabilní.
V údolí pod námi je vidět trať zubačky, zasypaná silnice k Oberalppassu, vesnička Tschamut a v dáli Sedrun.
Jsme docela vysoko - odhaduji tak 2.400 m. A je tu žulový menhir, který označuje, že je zde pramen malého Rýna.
Ještě se musíme přehoupnout přes malou převěj. Už budeme u cíle - místa odkud pojedeme dolů.
Vrcholové foto u Badushausu pomocí selfie sticku.
Takhle jsme jeli dolů - horní partie.
Celkový pohled na linii sjezdu od Badushausu - bylo to cca 600 výškoých metrů a sjezd trval 3 minuty - viz video.
Předchozí den celý propršel. Hranice 0 st. C byla ve výšce 2200 m. Poslední den našeho pobytu se zase vyjasnilo, ale lyžování to moc nebylo - udělala se krusta.
Tak jsme alespoň prošli na lyžích a splitboardech k chatě Maighelshütte. Chata patří SAC - Schweizer Alpen-Club. Byla zavřená, ale winterraum byl otevřený - ten nejlepší co jsem kdy viděl. Vyhřívaný, s kuchyní a kamny. Dřevo, pivo a limonády k dispozici. Peníze se dávaly do kasičky.
Pohled od chaty k ledovci Meighels. Při pečlivém pohledu lze vidět partu skialpinistů a jejich výstupovou stopu v horních partiích ledovce - uprostřed obrázku.
Díky dešti předchozího dne sněhové vrstvy přestaly být stabilní a všude okolo bylo vidět popadané laviny mokrého sněhu. Lavin jsme viděli desítky...
Začátkem března jsem se zúčastnil Back Country Campu (BCC), který měl základnu v domečku La Siala v minivesničce Tschamut, což je poslední vesnice před Oberalppassem, který je potřeba překonat cestou do Andermattu. Tschamut je zároveň poslední vesnice kam se lze v zimě dostat autem od severu – od města Chur. Za vesnicí už jsou jen zátarasy a místo silnice sníh.
Vesnička Tschamut leží zhruba v polovině velkého skiresortu který se jmenuje “Skiarena” a lemuje okolní hory od Andermattu do Sedrunu. resort není celý propojen lyžařskými lanovkami, takže jediný možný způsob, jak se mezi některými nástupními místy resortu pohybovat je vlak – zubačka. Vlak je prostě součástí skiresortu a platí na něj permanentka na lanovky.
Zaujalo mě, že z Oberalppassu vede sjezdovka částečně po silnici…
Zdejší hory jsou vyhlášené mezi freeridery a skialpinisty – proto jsme zde také byli. A meli jsme nejspíše i štěstí na počasí. Když jsme v sobotu odpoledne přijížděli byli stráně v okolí Tschamut hnědozelené a začínalo sněžit a během následujících pár dní napadl skoro 1 m prašanu a mezitím vykouklo i sluníčko a modrá obloha.
Užlili jsme si prašanu v resortu – hlavně v údolí Val-Val a v Andermatu v okolí Gurschen a také na skialpových výletech, kdy nejlepší byl ten k Badushausu. Sjezd zaznamenal Alan na video. Paráda.
