Adršpach
Koncem třetího srpnového týdne jsme se rozhodli podívat se do skalního města v Adršpachu.
Naposledy jsme zde byli v červenci 2002 a ne jako turisti jako dnes, ale jako lezci. Tak jsme si to chtěli připomenout…
Znali jsme ovšem zprávy o nájezdech Poláků, uzavřených silnicích a přeplněných parkovištích.
Přesto jsme si řekli, že to zkusíme a když to nepůjde tak prostě pojedeme jinam.
Věděli jsme, že abychom měli rozumné šance na poklidnou prohlídku skalního města musíme tam být brzy. Byli jsme tam okolo 8,30 a bylo to naprosto v pohodě.
Obešli jsme celý doporučený okruh a absolvovali jsme i projížďku na lodičce – ta je opravdu pro děti – nám to přišlo docela stupidní. Druhá část okruhu je docela nahoru a dolů – na konci jsme byli trošku zvadlí. Okolo poledního jsme vyšli ze skalního města. U pokladen byla fronta, do skalního města proudily davy lidí – hodně ožralých Poláků z autobusů. Parkoviště už bylo přeplněné. Už to nebylo jako ráno – byli jsme rádi, že už mizíme pryč…