Bali
Na Bali jsme přiletěli začátkem března a pár dní poté zde měli svátek Nyepi neboli „Day of Silence“. Což je hinduistická obdoba Nového roku. Večer předtím se všude slaví a tančí – obdoba Silvestra.
Vůbec nic jsme o tom nevěděli, tak nás to trochu zaskočilo. Že na Nový rok v Evropě je všude prázdno, protože všichni vyspávají opici to známe, ale psem tam něco je otevřená a služby alespoň částečně fungují.
Nicméně na Bali je na Day of Silence něco jako stanné právo – všechno, ale všechno je zavřené. Nesmí se vycházet ven – v nevědomosti jsme to zkusili – hledali jsme Starbucks – do 3 minut od doby co jsme vyšli z hotelu u nás byl policajt a zahnal nás zpět do hotelu.
Nefunguje žádná doprava – i letiště je zavřené – letecký provoz – nula. Večer máte být na pokoji, mít zatažené závěsy a svítit jen lampičkou… Fakt zajímavé.
Poté co jsme se nabažili Denpasaru, resp. Kuty jsme vyrazili s řidičem (není to dražší než si půjčit auto a je to v tom šíleném provozu dramaticky pohodlnější. A to nemluvě o riziku, kdyby se přihodila byť i malá nehoda…)
Vyrazili jsme na místa, kde už jsme byli dříve a máme to tam rádi – do Ubudu a do Tulambenu.
Po pár dnech jsme se vrátili do Kuty a následně odletěli do Sorongu a nalodili se na Manta May.